Blog

A je to tady… konečně se obloha slitovala a nadělila nám nějakou tu vodu, kterou si zřejmě celé prázdniny šetřila, aby ji na nás posléze mohla vychlístnout naráz. No, nás naštěstí nic z dílny nevyplavilo, ale po zahradě se to valilo opravdu pěkně – z malého potůčku, ve kterém sotva přežívali raci a pulci, jak téměř vyschl, se stala pěkně rychlá bystřinka, která učesala trávu na metry daleko od koryta. Ale zdá se, že celá příroda pookřála a zhluboka se napila a oddechla si. My jsme však ruce a stroj nenechaly zahálet a v průběhu měsíce jsme vypravily a odeslaly několik zakázek „na přání“, mezi nimi tři nádherné dvoj-deky včetně jedné pro profesionálního plavce, na kterých se nám krásně pracovalo a na které jsme opravdu hrdé. Totiž vytvořit na běžném domácím stroji deku o rozměrech téměř 2,5 x 2,5 metrů není úplně banální záležitost😊. Ale už se těšíme na další zakázky, byla to krásná výzva a tvoření jsme si užily.

Léto pokračovalo i v srpnu přehlídkou horka a oslepující záře slunce, až se nám zdálo, že snad nežijeme ve střední Evropě. Zahrada vypila hektolitry vody, skroro jako my, i když my jsme si ještě navíc oblíbili kávu s ledem, mňam. Našemu šicímu stroji tyto podmínky jak se zdá vůbec nevadily, vesele si každodenně předl tu svou... a z toho horka, slunce a tichého předení spatřily tento měsíc světlo světa deky s obrazy pouště, plachetnic a moře. V té celkové náladě my jsme trošku provětraly šosy a osvěžily se ve slané vodě a po návratu domů již vidíme na polích sklizené obilí, balíky slámy, v sadu zralé švestky a kolem silnic dokonce oranžové jeřabiny… zdá se, že změna přichází a již se o slovo hlásí babí léto. Opravdu se na něj všichni těšíme.

Léto žhne, září, oslepuje a nesmlouvavě zpomaluje každý pohyb, každou myšlenku. Naše dílna byla během tohoto horkého „červeného“ července plně v zajetí nádherné zakázky – pracovaly jsme na úžasných obrovských maxidekách v barevném provedení „červená v červené“. Díky tomu jsme si uvědomily, že opravdu veliký stůl, kolem kterého lze chodit ze všech stran, by se nám do dílny více než hodil… zatím máme pracovní plochu 2,5x1m přímo u okna, což umožňuje sice dobré světlo a nádherný výhled, ale je to poněkud stísněný prostor, který nám velké projekty komplikuje. Inu, máme nad čím přemýšlet a co plánovat…

První den letních prázdnin jsme strávily na nádherné akci Zuzky z Řepa events: „Festival Udrž balanc je zaměřený na hledání rovnováhy v oblasti ekologie a udržitelnosti. Věříme, že i na cestě za udržitelností bychom se měli vyhýbat extrémům a jednat co nejlépe v rámci svých možností – tak, aby byla spokojena nejen příroda, ale i my. Festival má za cíl inspirovat a nabízet různé pohledy a přístupy k celkově spokojenému životu – ať už se jedná o stravování, nakupování nebo třeba péči o tělo a mysl.“ Akce byla úžasná a plná milých nadšených lidí, dobrých mlsků a nádherných výrobků, přestože jsme se všichni potýkali s 30ti stupňovými vedry. Děkujeme za pozvání!

Tyto dva měsíce jsou si svou podstatou pro nás natolik podobné, že nám každoročně téměř splývají v jeden jásavý a nadšený vstup otevřenými dveřmi do plného léta. Venku to byl jeden velký výbuch zeleně stromové, keřové i travní a u nás v dílně jeden velký výbuch šití nových drobností pro výjezd na akci v Brně Lužánkách. Košile se po celý tento čas v našich rukách proměňovaly v ozdoby do vlasů, brože, kabelky na mobil, prostírání, polštáře, další oboustranné pytlíky a dokonce v panáky-košiláky. Na návštěvu v Brně jsme se důkladně připravily a doufáme že si ji i náležitě užijeme!

Duben byl pokud jde o počasí opravdovým aprílovým měsícem, střídajícím slunce a rozkvetlé třešně a šeříky s krásnými ranními jinovatkami a námrazou. Celé tohle střídání bylo takové šprýmovné, každý den byl překvapením, a my jsme se vezly tak nějak přirozeně na téhle veselé popletené jarní vlně s enormními výbuchy tvořivosti i klidnými dny zadumání, náčrtků a výpočtů. Ale – sazenice ve skleníku to všechno bláznění ve zdraví a dobré kondici zvládly a my v naší dílně rovněž. Vznikla řada barevných tkaných zkušebních košilových prvotin, také nějaké jarní hmyzí dárky pro waldorfskou školku, drobnosti na festival Udrž balanc  a v procesu se nachází dva (možná tři) velké projekty dek v nádherných tónech modré, která teď v dubnu je k vidění na obloze čím dál častěji a čím v dál krásnějších odstínech. Jen se podívejte...

Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem… ovšem březnová část pranostik v letošním předjaří trošku pokulhávala, protože my jsme zaznamenaly po většinu březnových dní spíše sluníčko a teplíčko, dodávající konečně po zimě zářivou energii, nejvíce patrnou asi ve dnech kolem Velikonočních svátků, během nichž už některé sazeničky z parapetu zamířily nemilosrdně do skleníku. Tahle síla sluneční energie se projevovala i v práci v dílně. S radostí jsme se pustily do šití nové deky s vyšívanými hvězdami, jedna naše jarně zelená přikrývka s věnováním našla domov v nádherné jurtě nedaleko Vysokého Mýta a velkou část naší tvůrčí síly jsme nasměrovaly na přípravu drobností pro festival Udrž balanc v Brně, kam se chystáme v červnu. Do „skládku“ jsme vypraly a připravily hooodně košil v modré barvě jarní oblohy, máme pro ně řadu nových návrhů a už se těšíme na šití z nich!

Únor je měsíc krátký, na pohled melancholický a nijaký, ale přitom skrytě nabitý obrovskou energií dřímající “v pod zemí“ a nesměle za slunečných dní dávající na srozuměnou, že to jaro letos, to tedy bude jízda! My v JáSám jsme měly napilno v těch skrytých velkých procesech také – nejen že jsme konečně natočily nějaká časosběrná videa z procesů šití a brzy je uveřejníme na youtube, ale celý měsíc jsme intenzivně pracovaly na přestěhování eshopu, takže nyní je k dispozici přehlednější a praktičtější systém zahrnující při nákupu konečně i možnost platby online. Kromě toho jsme dokončily nádhernou hřejivou zimní deku z flanelu, pronikaly do tajů tradiční zimní aktivity – tkaní, ovšem netradičně po svém – tkaní z odložených košilí, vytvořily jsme malé hravě masopustně barevné podložky pro drobný inovační propagační projekt, ale také máme téměř denně špinavé ruce od hlíny a kompostu ve skleníku a těšíme se ze sílících rostlinek zeleniny na parapetu, které se už statečně a vytrvale derou za sluncem. Tak pospěš, slunce, čekáme na tebe!

Leden byl měsícem poklidným, uvolněným a povětšinou obráceným dovnitř do sebe, tak jak pokračuje téměř každoročně vánoční období až do Tří králů svými dny naplněnými odpočinkem, klidem a usebráním. Rovněž naše dílna byla spíše "v očekávání" nových letošních dějů, než v napružených energických procesech a pilné aktivitě, stejně jako okolní příroda, která spočívajíc pod sněhem a lednovým chladným sluncem spí a nabírá síly směřujíc k Hromnicím, aby se potom neviděné a jen tušené mohlo zrodit… Příroda a její cykly je uklidňující a věčnou inspirací pro život i naši tvorbu.
Očekávaly jsme nová krásná loga, která dorazila natištěná na roztomilých etiketkách a na jejichž používání se moc těšíme. Učíme se natáčet časosběrná videa, abyste mohli sledovat postup jak se pod našima rukama reinkarnují z odložených košilí nové výrobky. Zpracovaly jsme nádhernou zakázku na deku k 70.narozeninám v jemných pastelových tónech šedé, bílé, růžové a potom si užily tvorbu teploučkého flanelového barevného překvapení, které brzy představíme.
Leden byl krásný měsíc.

Zachraňovat odložené košile je naše vášeň. To už víte. Opakujeme to stále. Ale jak je zachraňujeme?

Naši nalezenci pochází z různých zdrojů – košile z nichž členové naší rodiny „vyrostli“ např. během krátkého období vánočních hodů, košile pečlivě vybrané v nejrůznějších second handech v našem okolí, košile darované přáteli a příznivci i košile vyměněné za nějaké naše protihodnoty. Po přinesení domů putují rovnou do pračky, kde podstoupí zatěžkávací zkoušku odolnosti materiálu i barvy v programu „bavlna 90st“, abychom měly jistotu, že budeme nadále pracovat s odolnými vytrvalci. Sušíme nejraději venku na šňůře, protože svěží venkovský vzduch dodá košilím takovou těžko popsatelnou vůni či náboj, který lze dobře vycítit nosem i rukama. Po usušení se košile kupí na pracovním stole a čekají na zákrok žehličky, což je další zatěžkávací zkouška, která vytřídí případné směsové materiály, které měly například odstřiženou etiketku a my jsme nerozeznaly složení. Vyžehlené košile podstoupí proces rozstříhání na několik rovnějších částí, při nichž odstraníme légu s knoflíky, manžety i límečky, z nichž netvoříme, ale darujeme je dál. Naporcované košile jsou s láskou a péčí poskládány a uloženy do průhledných krabic přehledně podle barev a zde čekají na „reinkarnaci“ v nějakém našem tvůrčím projektu, zpravidla patchworkové dece, která posléze může putovat do nového domova, někam daleko, třeba k vám.