Zachraňovat odložené košile je naše vášeň. To už víte. Opakujeme to stále. Ale jak je zachraňujeme?
Naši nalezenci pochází z různých zdrojů – košile z nichž členové naší rodiny „vyrostli“ např. během krátkého období vánočních hodů, košile pečlivě vybrané v nejrůznějších second handech v našem okolí, košile darované přáteli a příznivci i košile vyměněné za nějaké naše protihodnoty. Po přinesení domů putují rovnou do pračky, kde podstoupí zatěžkávací zkoušku odolnosti materiálu i barvy v programu „bavlna 90st“, abychom měly jistotu, že budeme nadále pracovat s odolnými vytrvalci. Sušíme nejraději venku na šňůře, protože svěží venkovský vzduch dodá košilím takovou těžko popsatelnou vůni či náboj, který lze dobře vycítit nosem i rukama. Po usušení se košile kupí na pracovním stole a čekají na zákrok žehličky, což je další zatěžkávací zkouška, která vytřídí případné směsové materiály, které měly například odstřiženou etiketku a my jsme nerozeznaly složení. Vyžehlené košile podstoupí proces rozstříhání na několik rovnějších částí, při nichž odstraníme légu s knoflíky, manžety i límečky, z nichž netvoříme, ale darujeme je dál. Naporcované košile jsou s láskou a péčí poskládány a uloženy do průhledných krabic přehledně podle barev a zde čekají na „reinkarnaci“ v nějakém našem tvůrčím projektu, zpravidla patchworkové dece, která posléze může putovat do nového domova, někam daleko, třeba k vám.